Každý potřebujeme ve stáří z něčeho žít – koupit si jídlo, bydlet a třeba si i s vnoučaty zajet na výlet. Vzhledem k tomu, že každý měsíc odevzdáme 25% naší superhrubé mzdy za sociální a zdravotní pojištění, očekáváme od státu jakousi kompenzaci.

Jak to funguje

Kompenzace přichází ve formě důchodu – vyplavovaného na základě počtu odpracovaných let. Ovšem populační stárnutí v České republice způsobilo komplikace v tom ohledu, že stoupl objem vyplácených starobních penzí (v posledních letech i její výše) a úbytek pracovních sil, tedy lidí, kteří by do fondu přispívali svým sociálním pojištěním. Tím vzniká schodek mezi výdaji a příjmy a je do systému potřeba pumpovat peníze z jiných sektorů. To absolutně není udržitelné, již nyní existují předpoklady, že při dosavadním stavu dosáhne poměr vládního dluhu k HDP asi 93%.  

Nejde to spravit?

Řešení existuje vskutku několik, ale jako vše – každé má své pro a proti.

1.    Zvýšit daně a tím zvýšit proud financí do deficitního fondu.

2.    Posunou důchodový věk (zvyšuje se o čtyři měsíce u mužů a o dva měsíce u žen) a omezit tak odchod pracovní síly.  

Reforma z roku 2011 obsahuje následující:

·         Sjednocení sazby DPH na 20% (kromě pár vyjímek)

·         Možnost přejít od státního systému (prvního pilíře) do druhého pilíře, tedy soukromých penzijních fondů a regulace peněžních ústavů poskytující tyto produkty

Kdy nás čeká další reforma je otázkou. Zatím byl vyřčen návrh ze strany ANO ministryní financí Alenou Schillerovou o zvýšení věku pro odchod do penze. S tímto návrhem však nesouhlasí např. Piráti. Existuje však komise pro spravedlivé důchody, kde jsou přednášeny a probírány vlastní návrhy. Doufejme tedy, že brzy něco inovativního vymyslí.

Jak si můžeme pomoct sami

Do té doby si můžeme pomoct tak, že budeme myslet na naši budoucnost a brát inciativu. Nejlépe si otevřít hned několik penzijních fondů a spořit si. Zajistit svůj příjem ve stáří místo toho, abychom bezhlavě spoléhali na stát.